Na lidech, kteří s sebou nosí hromadu klíčů je cosi zvláštně obdivuhodného… Jak mohou mít tolik míst, do kterých mají přístup? Tolik dalších lidí, kteří jim se svěřenými klíči vložili do rukou zároveň svou důvěru. Každý klíč v sobě implicitně obsahuje závazek. Každý klíč je samostatným oprávněním ke vstupu. Tak jednoduchá věc, jako je klíč má obrovskou moc: může kdykoli náš život zastavit nebo ho posunout dál. Jedny dveře se snadno zavřou, ale druhé se bez klíčů samy neotevřou.
Navzdory popularitě Touch IDs, Face IDs a různých dalších identifikačních vychytávek, které nám v nejbližší budoucnosti umožní vstup do dříve zamčených míst, jsou klíče stále velmi hmatatelným odkazem reálného života v éře, která nás možná už pomalu opouští. V čem vězí jejich kouzlo? Pravděpodobně v naší touze vlastnit.
Klíčenka jako společenský symbol
Ačkoli poměrně nepatrným, snad až zanedbatelným doplňkem, je klíčenka dalším článkem v soukolí společenského honu za postavením. Už více než 3500 let dokresluje stávající nebo budoucí statut jejího nositele. Nosit klíče totiž dokáže každý kousek řetízku, očko nebo karabina. Otázkou je, zda není tento způsob správy klíčů poněkud nešťastný, jste-li egyptský kněží nebo vysoce postavený manažer. Klíčenka totiž byla a může být něčím víc, než jen ohnutým kouskem železa, na který pověsíte klíče. Je to amulet s daleko hlubším významem.
Klíčem je mít každý klíč
Naše trvalá závislost na klíčích je pozoruhodná. Mercedes představil už v roce 1998 první systém bezklíčového vstupu do auta. Zároveň s ním ale vkládal standardní klíč do štěrbiny v karoserii. Paradox? Vlastně ani ne. K vozu v ceně několika milionů zkrátka spousta zákazníků chce mít malý, hmatatelný certifikát vlastnictví vždy v kapse. Klíčenka se tak stává naším malým osobním pokladem nebo miniaturním rozšířením naší vlastní identity a společenského statutu. Mít klíče znamená mít moc. More is more. Nebo spíš more was more.
Jak tedy vyzrát na klíče?
Předchozí odstavce možná svádí k tomu, že čím víc klíčů, tím víc síly, ale… To možná platilo kdysi (nebo platí ještě dnes, když jste Paklíč a jedině s vaší pomocí se otevřou každé dveře v pevnosti Boyard). Dnešní realita je spíše minimalistická. Zkrotit klíče a zároveň si nepošramotit pověst jde velmi snadno, když si v nich uděláte pořádek. Je to stejné, jako s peněženkou. Opravdu potřebujete mít v kapse neustále klíče od babiččina sklepa na Vysočině? Nebo ten obří klíč, co vypadá jak od hradu v Karpatech, ale ve skutečnosti je od půdy, kde jste byli naposledy před loňskými vánoci? Nebo od školní skříňky. Počkat. Školní skříňky? Vždyť už 15 let do školy nechodíte. Tákže... hmm, nejspíš ne, že…? Noste s sebou jen pár opravdu potřebných klíčů: k domu nebo bytu, ke garáži, ke kanceláři, od zahrady, od sklepa… Zkrátka minimalizujte, segregujte, odstraňujte nepotřebné a nakonec tomu uzpůsobte i klíčenku. Pořiďte si pořádnou klíčenku z pravé kůže nebo třeba elastomerovou, jestli potřebujete, aby přežila i výbuch supernovy. Hlavně takovou, do které z principu nedáte všechny klíče, které jste za celý život nastřádali.
Pokud si zakládáte na stylu, pořiďte si ideálně klíčenku, která bude ladit s ostatními doplňky, které denně nosíte s sebou — k pásku, botám, k peněžence. Budete z ní mít radost pokaždé, když budete otevírat dveře, za to vám ručím.